2002-3

V létě se tedy naši tři zvukaři, původem muzikanti, převléknou za zedníky a začnouse místo míchání hudby učit míchat maltu a omítku.... Mládenci postaví dvojitou zeď s oknem (na 2 pokusy: poprvé se musíčást zbourat, protože dveře nejdou dovřít...), vyklidí do té doby nepoužívanou a plesnivou velikou místnost, režiese přesune do dřívějšínahrávací místnosti a v bývalé režii vznikne "studio B". 5 dnů se střídají se sbíječkou a prorazí 60 cm tlustou zeď. Takto teď půjde nahrávat najednou ve třech místnostech i s vizuálním kontaktem.

Za bicími postaví "rezonanční šikmou dvoumetrovou zeď z lámaného kamene (obřadně do ní zazdí zlomené paličky divokého bubeníka...), nemůžou se dočkat, až si bouchnou do virblu - to bude rána!

Všude plovoucí podlaha, dřevěné panely se střídají s látkou a plamafonem, několik šikmých ploch zamezuje stojatému vlnění. Dále vznikne profesionální zázemí s ubytovací místností, kuchyňkou, jídelnou, televizí a přenosným "jezevčíkem" pro vyzkoušení zvuku na komerčním přehrávači.

Pomáhají kamarádi a přítelkyně, dokonce i někteří muzikanti přiloží ruku k dílu.

Nejmladší ze zvukařů tohle tempo nevydrží a je těsně před cílem vyměněn za silnějšího borce. Další ze zvukařůuž se nikdy nebude chtít podívat vzhůru, neboť týden strávil lepením podhledů na strop.

Ještě před úplným dokončením se do nahrávacího studia nahrnou zákazníci.

Jediným dnem, kdy mají teď naši hrdinové "volno", je pondělí - to ovšem ve studiu dolaďují detaily a učí se a poslouchají, porovnávají a zkouší,... a učí se,... a dolaďují,... a jestli neumřeli, učí se tam a pracují až dodnes. Dobrou noc, milí čtenáři, přijďte se na ně někdy podívat.

novinky